Sešitové povídání

11. března 2013 v 17:58 | Pealia |  O snílkovi
Sešity. Kolik si jich vedete? Pět? Dvacet? Jeden?


Matika mi nikdy moc nešla. Ani nic co se přírodních věd týče.
Bereme nerovnosti, intervaly, a "další zbytečnosti" (velmi nadneseno, nebráno vážně. Samozřejmě, že to zbytečné není, ale snad čtenář chápe, co tím myslím a proč je to v uvozovkách.), které mi tradičně nic moc neříkají. Přepisovala jsem si do sešitu dvě delší poučky- dá-li se to tak říct. Proč jsem si s tím tolik vyhrála, přepříliš krasopisně je napsala, střídala dva typy písma, některá slova napsala tučně a některá i podtrhala, udělala u každého začátku 'poučky' velké, tučné písmeno- přesně takové, jako vidíváme ve starších (a možná v některých dněšních) pohádkových knížkách, udělala moc pěkné překřížené ohraničení se zdobením, když vím, že učitel sešity nekontroluje, nikdo se do něj nepodívá a já se z něj většinou ani neučím, jaká je tedy podstata toho všeho? Proč jsem si s tím tak vyhrála, když vím, že je to k ničemu? 'Tvoření' z rozmaru. Netvořila jsem to proto, že jsem se nudila, nebo nevěděla co roupy dělat. Obyčejně se do sešitů kreslí obrázky a občas píšou zápisky z hodin. Za tuhle poznámku by mě někteří učitelé snad přizabili.

Některé sešity mám zohýbané, jeden takřka roztrhaný, ošklivě naškrábané. Poškrtané, modré pruhy kam se podíváš. Ale vyznám se v nich. V češtině sem tam okraje, téměř všude náčrty panáčků, v němčině nápisy nebo další kresbičky. Na základní škole jsem do sešitu biologie (tedy... přírodopisu) kreslila kytičky, zvířátka (nejradši jsem kreslila kačenky), houby, sluníčka, mráčky, smajlíky. Divila jsem se, že učitelce nevadilo když nadpis byl jedna velká barevná květina, kolem které chodili broučci a nad tím letěla kachna, nebo co to bylo. Někde jsem četla, že když kreslíř namaluje svou kresbu do nadpisu, nebo někde kolem, znamená to, že si myslí, že má k tématu lepší a důležitější poznámky než vyučující. Ehm. Ty já nikdy neměla.

Někteří studenti si nadpisy píšou velké, barevné. Nikdy jsem to nějak moc nepobrala, prý se to dělá kvůli přehlednosti a aby to nějak vypadalo, některým se to pak dobře učí. Já si nadpisy a poznámky zvýrazňuji tak první měsíc, maximálně dva. Pak mě to přestane bavit a když se mi chce, celkem pěkně napíšu drobný nadpis propiskou a dvojitě podtrhnu- moje podtrhávací čáry vypadají jako dva záhyby stlačené pružiny.
A vůbec, do angličtiny sešit skoro nevedu. Gramatiku si nepíšu. Otevírám jen tehdy, když nám zadá nějaký úkol. Slovíčka nejsou povinná a navíc mám na ně celkem slušný pamatovák, bylo by to pro mě zbytečné- musím šetřit pastelku- jak říká jeden učitel. Ještě že jí je jedno, jestli si sešity vedeme nebo ne.

Obaly. Kapitola sama pro sebe. Možná, že kdybych si na matiku a dějepis dala obal, nevypadalo by to tak strašně. A možná, že kdybych si pořídila sešity s tvrdými deskami, které trochu připomínají hardbackové knihy, vypadalo by to lépe. Originální covery, žádné zohýbané listy. Ale ta cena a přece jen, ty 'paperbacky' jsou přece jen levnější a navíc musíme šetřit naše lesy. A ještě, s mým 'krasopisem'... Řekněme, že by to pro mě bylo zbytečné a akorát bych zošklivila půvabný notes. A vlastně, máte někdo nějaký takový?
Na začátku roku všechny sešity vypadají tak pěkně. Krásně voní, listy se neodchlípávají a když jsou naskládané na sobě do sloupce, vypadá to moc pěkně. A za měsíc, za půl roku...

Ale úprava sešitu je částečně ovlivěna i školním tempem. Jelikož jsem na gymplu a některé naše učitelky velmi rády 'metou', na velkou úpravu není čas, student to musí stihnout napsat a nedbát na krasopisnost. Eh, právě jsem si vzpomněla, jak nám v první třídě učitelka říkala, že máme psát krasopisně, s krásným lehkým úklonem do prava, dostatečně velké, čitelné. Teď po sedmi a půl letech... Píšu úplně jinak, píšu tiskacím, rychle, každé písmeno má jiný sklon, malé. Ale, je to čitelné a když se snažím, vypadá to moc pěkně. Ostatní říkají, že mám roztomilé písmo. Ehm.

Jak jste si jistě řekli, moc krásné sešity teda nevedu. Možná bych s tím měla něco udělat. Ale zase... Když se do nich nikdo nedívá a nebo je to některým učitelům úplně jedno jak si sešity vedeme a já se v nich navíc vyznám... Proč ne. Jsou to vlastně sketchbooky, takové záznamy o vlastní kreativitě. I když... Mohlo by se říct, že sešit ukazuje, jaký jeho majitel je. A to má své stinné i světlé stránky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 K. K. | 11. března 2013 v 18:22 | Reagovat

Ani moje zošity nie sú nádherné... mala by si vidieť matematiku... alebo chémiu na začiatku roka... Alayne, neviem, čo s tým je, ale nechce ma to pustiť na GR. Blbne mi to. Prepáč. Aj, hádam sa to dá do kopy :D

3 K. K. | 11. března 2013 v 19:49 | Reagovat

Alayne, spam :D Mrkni sa na to, okrem toho mi ešte stále nefunguje GR stránka :D

4 Naty Naty | Web | 11. března 2013 v 20:11 | Reagovat

Naše učitelka ze zeměpisu tvrdí, že ji je jedno jak náš sešit vypadá, hlavně ať se v něm vyznáme a dobře se z něho učí. Taky je jediná...A ty barevné nadpisy, tak to patřím k těm studentům, kteří je píšou a kupodivu mi to vydrží celý rok...:D Je to pro mě takový stereotyp, lépe se v tom vyznám. Věřím, že je to na gymplu těžké, právě proto jsem se ptala ještě tebe, jestli se mi potvrdí má domněnka. A můžu se zeptat, ty jsi na gympl šla po sedmičce nebo z devítky? :)   Hvězdy nám nepřály je skvělá kniha. Je o šesnáctileté Hazel, která trpí rakovinou  a nikdo neví jak to dlouho bude žít. V jedné podpůrné skupině se seznámí s Augustem a Izákem. Augustus je vylečený z rakoviny a Izák musí přijít o své druhé oko, aby odstranili rakovinu z těla. Hazel s Augustem se stanou dobrými kamarády a pak i něco víc. Už na obale autor píše, že kniha skončí smrtí, byla jsem s tím smířená, ale když knihu začneš číst přesně budeš vědět jak to skončí a potom BUM nečekala by jsi takový konec. Je příjemně napsaná, John Green postavy popisuje stručně, takže poté je to jen na tvé fantazii jak si postavy představíš a to mi vyhovovalo. Je v tom také poukázána jak velká mlže být láska mezi dvěma lidmi, rodiči..Po přečtení se zamyslím nad tím jaké máš štěstí, že jsi zdravá, že můžeš vidět a kniha ve mě nechala velké dojmy, myslím, že se k ní budu ráda vracet. nechci toho   prozradit moc, kdyby jsi se chystala a knihu přečíst, ať se máš na co těšit...:)

5 K. K. | 11. března 2013 v 21:22 | Reagovat

An YT comment: 'I don't know who to credit for this quote, but it's my pick for Quote of the Year:
"Two novels can change a bookish fourteen-year old’s life: The Lord of the Rings and Atlas Shrugged. One is a childish fantasy that often engenders a lifelong obsession with its unbelievable heroes, leading to an emotionally stunted, socially crippled adulthood, unable to deal with the real world. The other involves orcs."'

6 Pealia Pealia | Web | 11. března 2013 v 21:36 | Reagovat

[2]: Ori :D Nový hrdina- Po Thorinovi, Thorntonovi, Ty-víš-kom, Bilbovi a dalších, ale... :D
Di, první odkaz nefunguje. :D
[5]: Páni, to je skvělý citát O.O Fakt pěkné.

GR by už taky mohlo fungovat :D

7 K. K. | 11. března 2013 v 21:40 | Reagovat

Už mi to ide :)

8 Pealia Pealia | Web | 11. března 2013 v 21:42 | Reagovat

[7]: Výtečně, výtečně :) Co s tím bylo? :D

9 K. K. | 11. března 2013 v 21:46 | Reagovat

Netuším, ale všetky stránky mi išli, len GR nie :D

10 Pealia Pealia | Web | 11. března 2013 v 21:47 | Reagovat

[9]: Čudné, opravdu čudné :D

11 K. K. | 11. března 2013 v 21:55 | Reagovat

[10]: Ach, čudné, čižmy, Anglicko, knihomoľ, čítačka... a čo ešte? :D

12 Pealia Pealia | Web | 11. března 2013 v 21:56 | Reagovat

[11]: Čerešně! Nezabudni na čerešně! :D A knižnica! :D Můj slovník se rozšiřuje :D

13 K. K. | 11. března 2013 v 22:05 | Reagovat

[12]: Ehm :D :D :D Aj, ako skončíš po mesiacoch, čo ja viem :D

14 Naty Naty | Web | 12. března 2013 v 9:49 | Reagovat

Vůbec si mě neurazila..:) Já to pochopila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama