Není pěkný, když se vzbudíte, svědí Vás uši a polykání vám vyvolává záchvaty bolesti. A nejhorší je, když se to děje zrovna o prázdninách.
Máme od pondělí prázdniny, válím se doma. Vzbudím se, a ačkoliv se mi chce spát, nejde to, jen se převaluju v posteli. A ani ta postel, která je každý den dokonale vyhřátá, mě neupokojí. Místo toho mám nepříjemný pocit v uších a polknutí taky není zrovna pohodlné. A ke všemu se mi občas ucpe nos a hrozně chraptím. Jediné štěstí je, že se tento stav občas omezuje jen na dopoledne a večerní hodiny.
Když se tak válím doma a nevím co dělat, začala jsem si uklízet. Asi si z toho udělám rituál. Každý den před spaním a kdykoliv opustím na delší čas plochu stolu nebo někde v pokoji, uklidím ji tak, jako by tam nikdo nebyl. Někde jsem četla, že to je parádní proti stresu. A navíc je super se probouzet do uklizeného pokoje.
Zrekonstruovala jsem si Youtube kanál. Už bylo načase, všimla jsem si, že jsem tam nebyla snad půl roku- resp. v profilu. Udivilo mě, že i když tam nemám prakticky nic vyplněné, komentáře jsem moc nepsala a na moje videa je vstup zakázán, chodily mi pozvánky k přátelství. A.k.a facebook. Hm.
Víte co mě štve? Ty hloupý zákazy a blokování videí. Sice už je to tu dlouho, bylo to všude už několikrát a tak, ale dnes mě to naštvalo ještě víc. Taková hloupost. Diskriminace ostatních fanoušků videa, kteří nežijí v povolené zemi. Tak směšné. Blbý zakazování. Blbá Acta. Blbej systém. Blbý nápady. Blbý.
Musím si obstarat bublifuk. A budu dělat bubliny, bubliny, bubliny! Asi to zní děsně blbě a dětinsky, a já rád bubliny :) Zajímavé by to bylo vzít do větru. Od teď mi říkejte Bubla. No ten, z Hledá se Nemo.