Melancholie

6. listopadu 2011 v 16:50 | Pealia |  O snílkovi
Mám melancholickou náladu a jsem šťastná, mám tento pocit moc ráda. V této náladě člověk přemýšlí nad sebou, nad svým životem a uvědomuje si, jestli něco nedělá špatně.




Poslouchám BeNighted a je mi dobře. Nemůžu se toho nabažit. Teď mi zase to zase připomíná spirálu, která se obtáčí kolem stonku nějaké rostliny, nebo něčeho takového. Zvláštní.

Koupila jsem si další květinu. Malou kytičku v květináčku. Má růžovo- zelené lístečky. Je to hrozně inspirativní. A proto ji mám na pracovním stole před sebou. Je přímo nádherná.
Když se na ni divám, napadá mě představa, že jsem malá bytůstka pod tou květinou, chodím kolem ní, nebo si vylezu přímo až na list, kde se houpu a pozoruji okolí. Líbí se mi ta představa.

Zapisuju si povídky do svého speciálního sešitu. A líbí se mi to. Mám nápady a baví mě to, to je hlavní. Maluju si. Kreslím a stínuji noty. Jedna připomíná klíčící semeno s lístečkem.

Včera jsem se dívala na jeden film. Marley a já, krásný příběh o páru a jejich psu. Příběh, který mě silně zasáhnul, neboť máme doma též psy, kteří už již nejsou malí kulíšci.
Asi jediný rodinný film (Krom filmu Sám doma 1), který mohu vidět. Konečná část filmu... byla velmi emocionální a opět mi připomnělo, že to naše vlky čeká taktéž.

Pozoruji našeho psa, jak leží na betoně. Je spokojený. Vždycky, když za ním přijdu, začne vrtět chvostem a olizovat mě. Vždycky, když přijdu ze školy, si chce hrát. Vždycky běhá po zahradě jako vyděšený zajíc. Je to bláznivý pes, který mě tahá za rukávy mikiny a chce si mě nosit jako kost. Jako malé štěně. Mám ho ráda. Nikdy nezapomenu, jak mi udělal vadu na kráse. Jak jsme si hráli, on na mě skočil a nechtěně mě drápnul do obočí. Na vždycky je mám rozdělené. I tak ho miluju. Jeho nádherné, milé psí oči.
A ještě fenka. Ta jedinečná, chytrá, věrná a mírumilovná fenka, co vždycky dá přednost tomu ďáblovi ve psí podobě. Ráda za vámi přijde a něžně vám olíže ruku. Radostně zavrtí chvostem, stáhne uši, radostí zakňučí a chce vás celého olízat. Má nádherné tmavé oči, kterého vás celého vtáhnou.
Neumím si život bez té dvojky Jin a Jang představit.
"Psovi je jedno, jestli jste bohatí, chudí, chytří nebo hloupí, hezcí nebo oškliví. Vždycky vás bude milovat a bude vám oddán."

Zaujal mě ptáček, co létá kolem opadaného stromu. Sedává na větve, skáče z jedné na druhou a píská. Mám ráda ptáčky. Mám jednoho v kleci. Řeknu vám, to jsou výjimeční tvorové. A jsou moc vděční. Není nad ranní potěšení, když dáte kanárovi zrní, vodu a vyleštíte zrcádko, jak vám vděčně zapípe. Když byl mladší, každé ráno zpíval. Uměl snad dvacet melodií. A nejradši zpíval při zaplém vysavači. Miloval sluníčko. Je fantastický. A jaké to bylo drama, když mu táta stříhal drápky. Měla jsem strach. Když jsem ho vždycky pouštla ven se proletět po místnosti. Už to nedělám. On stejně nevyletí. A možná už to neumí...

Mějte se. Namarië.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lůca Lůca | Web | 7. listopadu 2011 v 17:37 | Reagovat

Jasnééé že si na tebe zpomínám .))
Ale docela mi chybí to psaní na FB :// :(

2 Klaudia Klaudia | Web | 11. listopadu 2011 v 12:24 | Reagovat

To bol jazvečík? Tú som asi čítala v piatom ročníku...

3 Klaudia Klaudia | Web | 11. listopadu 2011 v 19:46 | Reagovat

Ale nie som si istá... A čo sa ešte chystáš prečítať?

4 Klaudia Klaudia | Web | 13. listopadu 2011 v 8:09 | Reagovat

Jane Eyrovú, Búrlivé výšiny, Malé ženy, Annu Frankovú, Psa baskervillského, Údolie hrôzy, Štúdiá v červenom a ešte zopár kníh od Agathy Christie. Ale väčšinu týchto kníh si ešte musím kúpiť :D

5 Klaudia Klaudia | Web | 14. listopadu 2011 v 12:26 | Reagovat

Ale kým ich nemám, tak môžem mať jasno :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama